lukaturni

Nedávno jsem se rozhodl opět podívat se na fantasy film či pohádku Nekonečný příběh z roku 1984. Mohl jsem tak srovnat to, jakým způsobem jsem film vnímal v dětských letech, přibližně před 15-20 lety, a nyní, v dospělosti. V dětství jsem vnímal hlavně všechny ty postavičky nebo příšery, například létajícího psa Falka nebo Kamenožrouta. Dnes se na tento snímek dívám úplně jinak a musím vyzvednout hlubokou myšlenku, hlavní téma, a to je určitý spor mezi nicotou, prázdnotou, ničím na jedné a fantazií, sny, myšlenkami, představivostí na straně druhé...Pro mne film vybízí každého z nás k rozvíjení své vlastní fantazie, představivosti, k uskutečňování svých snů, nemusí jít přitom jen o velké věci, ale o maličkosti, film varuje před prázdnotou, před rezignací na své sny, přání, tužby, protože když přestaneme snít, tak se stáváme tou nicotou, ničím, přestáváme vlastně existovat...K tomu navíc skvělý příběh, nezapomenutelný hlavní song, tajemná atmosféra i hudba, super:)