Écrivain·e·s (10)
Můj guru.
Vrcholem jeho tvorby je pro mě jeho dopis Antonínu Pavlovi vydávaný pod názvem "Cholupický den", ve kterém je myslím řečeno vše podstatné.
Objev sbírky jeho povídek Jáma a kyvadlo z Odeonu, učiněný mnou už v ca deseti letech v rodičovské knihovně, byl vpravdě jedním z nejvýznamnějších milníků mého čtenářského života.
Nejdřív se mi do rukou dostala dvojkniha Marťanská kronika a 451° Fahrenheita, a to v dětském oddělení Městské knihovny v Praze, ještě za ČSSR. A pár let poté i mistrova povídková antologie Kaleidoskop. A bylo rozhodnuto.
Sci-fi psaná z pohledu vědce, takže vlastně z jistého hlediska takový protipól třeba jiného mého oblíbence Raye Bradburyho. Ale četba to není o nic méně poetická. Jeho povídková kniha Zpráva o třetí planetě, kterou jsem dostal jako kluk k Vánocům, mi zase o něco víc pootevřela mysl.
Zhltnul jsem kdysi během pár měsíců v devadesátkách celé jeho tehdy dostupné dílo, včetně fragmentů, deníků i korespondence, jeho osoba mě toho času hodně oslovila.
Jeho krátká novela Siddhártha, kterou přelousknete za pár hodin, vám vysvětlí buddhismus lépe, než stoh učených knih.
V dětství jsem při četbě jeho povídek a knih se Sherlockem Holmesem zažíval pocity nevýslovného blaha.
S Pánem prstenů mi jděte do pytlíku, ale takový Silmarillion, to je úplně jiný level.
Vizionář a průkopník žánru vědecké (i nevědecké) fantastiky.
Jeho povídky i novely z haličských štetlů (a nejen odtamtud) mě asi nikdy nepřestanou bavit a fascinovat, i když jsem jich přečetl už určitě přes stovku.