Dernier journal (3)
Sídlištní cukrárna
Kam se jen poděla ta sídlištní šeď, ta křoviska, která vzněcovala fantazii, ty zablácené chodníčky, které měnily polobotky v láptě? V městě mého dětství se vše proměnilo v divoký sen výrobce barev. Psychedelická současnost se vtělila v lila paneláky, brčálovou zelení svítící monstra, v zateplené klauny. Jak vidno cesta vpřed je klikatá od plotu k plotu. Už vidím naše děti jak je s gustem přetírají na šedo a béžovo. Po návratu bahna nevolám, určitě ne všude, ale nemohla by prosím někde zůstat aspoň pěšinka bez zámkové dlažby a nějaké to křovíčko? Ttuhle přede mnou hopkoval zajíc a koniferami zdál se trochu zmaten.
