RichArt

Autor jehoz filmovy jazyk byl naprosto specificky a mnohdy i zavrhovany jako treba tomu bylo u Mechanické pomerance, který byl téměř hned po své premiéře stažen z kin a promitat se zacal az po smrti Stenleyho Kubricka. Tento muz vycházel z fotografie od které se dostal k filmu. Mel obrovský talent navodit atmosféru filmu takovou jakou chtel, kdyz potreboval aby vam u filmu bylo spatne tak toho docili, pokud chtel aby jste byly napnuti tak se tak stalo. Tohoto rezisera obdivuji hlavne proto ze se svým dílum venoval naplno, proto také nepatří mezi reziséry s mnoha filmy které nestojí zazmínku, práve naopak, každý jeho film je unikátní. Možná i proto, že dokázal velmi dobře volit jako knižná předlohy tak filmové náměty.

Spíše než jako režiséra obdivuju Michallandgela Antonioniho jako scénáristu. Když jsem schlédl poprvé jeho film Blow-up tak jsem zcela razantne zmenil svůj postoj na film. V té době jsem by zcela ovlivnen filmy hollywoodské produkce a komerční psychologie pohledu na film jako dílo. Tento film mně zcela vyvedl z omylu a od té chvíle jsem se o film zacal zajímat jako o umění. Jeho pojem filmového jazyka je mi velmi blízký.

Federico Fellini je tvůrce, který mně dokázal, že brát film jako dyný kánon je nesmyslné a lze ztvořit naprosto skvělý film, který sám o sobě posune filmovou estetiku na první mýsto. Ve svých dílech se hodně zabývá tématikou vztahu mužů a žen a často používá na první pohled zřejmé přirovnání postav se sebou samým.

Osobně nemám moc rád když se režisér dosadí do hlavní role svého filmu. Avšak u Woody Allena je tomu zcela jinak, jeho postavy jsou mu dělaný přesně tak jak mají, jako herec se nebojí jít do extrému a časté myšlenky nad životem umocnují zranitelnost a vsednost jeho postav. Ve svých pozdejsich filmech se do roli jiz tak casto neobsazuje, jeho filmy se vsak porád zabývají tématikou bytí a existence v kontrastu ruznych typu lidí.

Jako milovník loutky a animovaného filmu vseho druhu, j pro mne Karel Zeman ustredni postava, dobrodruzneho a loutkoveho filmu. Schopnost vytvorit za pomoci minimalnich zdroju efekty, které by v zahranici stalo mnoho penez je dar, kterym opliva snad jenom Karel Zeman. Pokud jste nekdy videli jak sve efekty tvori sami byste uzsali nad jednoduchosti a rafinovanosti techto del.

Podle mně nejlepší režisér první poloviny 20.století, muž který podle mně definoval film na dlouhé desetiletí dopředu, Podařilo se mu definovat několik filmových žánrů a ovlivnit mnoho pozdějších tvůrců až do dnešních dnů. Stále se však nikomu nepodařilo navodit ve svých filmech takovou atmosféru, kterou navodil práve A. Hitchcock.

Říká se že i jeden film může stačit k tomu aby jste se stali světovým režisérem. Nemůžu říct, že u F. F. Coppoli tomu tak je. Ale u tohoto tvůrce mně zaujal jediný film natolik abych ho zařadiol mezi, podle mně, nejlepší režiséry vůbec. Jde o slavnýho Kmotra, který stejně jeko jeho neméně slavná předloha od Maria Puza slavila obrovský úspěch. Osobně nejsem moc velkým fandou filmů podle knižní předlohy, z čehož se v poslední době stala celkem móda. Ale u tohoto filmu je naprosto bravůrně zvládnuta hra světla a stínu. Myslím že tento filmu musí vidět každý kdo se zajímá o umění jako takové. Umění šerosvitu, které zde použil se dá přirovnat k rembrandtovim obrazum.

Režisér, který je mi velmi blízký svým zaujetím pro umění a jeho využití ve filmu. Saám Lynch se aktivně věnuje malířství. Jeho filmy jsou ukázkou zaujetí pro nejmenší detail v kompozici, rekvizitách a hře světla a stínu. Jeho filmová škola je mně hodně blízká a můžu řící že jeho filmy jsou ukázkou umělcovy představivosti.