Les plus visionnés genres / types / origines

  • Horreur
  • Drame
  • Action
  • Comédie
  • Animation

Dernière note (2 929)

Lowlifes (2024)

30/04/2024

Renfield (2023)

29/04/2024

Pérou : Le Machu Picchu et la Vallée des Incas (2021) (téléfilm)

28/04/2024

Jedeme na teambuilding (2023)

28/04/2024

La Baby-Sitter (2017)

28/04/2024

Vincent doit mourir (2023)

27/04/2024

Immaculée (2024)

24/04/2024

Fallout (2024) (série)

24/04/2024

Donjons & Dragons : L'honneur des voleurs (2023)

21/04/2024

Annonces

Dernier journal (3)

Aktualizace myšlenkových pochodů 15.7.2011 aneb jak jsem otevřel novou Cinemu

Tak prázdniny máme v plném proudu, filmy do sebe tlačím, ale jak já to vidím, je tu období, kdy mě už delší dobu žádnej novej film neuzemnil. Co se dá dělat, doplňuju alespoň resty z let předchozích a testuju nové seriály a výběr byl prozatím přinejmenším vždy uspokojující. 

Pokud jde ještě o svět filmu, zrovna jsem prolistoval novou Cinemu... když pominu to, že poslední tři měsíce má redakce termín vydání dost na háku, je tu přece jen z mého pohledu pár dalších zásadních zádrhelů. Jakožto dlouholetý čtenář tohohle měsíčníku jsem schopen zhodnotit vývoj kvality v těch několika letech. Po odchodu staré redakce v první řadě z časopisu postupně vymizel humor, nadsázka a a civilní čtivý styl psaní. Sice se to nečte tak dobře, ale pořád by se to dalo ještě zvládat, jenže ona je většina recenzí a článků tak hrozně subjetivní a suše napsaná, že mám mnohdy v půlce článku chuť přestat číst a rozervat časopis. Samozřejmě, že recenze je shrnutí osobního pohledu recenzenta na daný titul, ale měla by také poskytnout čtenáři možnost, aby si o filmu byl schopen utvořit určitý vlastní obrázek a podle toho se rozhodnout, zda je takový film pro něj nebo ne. Další věcí je obsah sám... v aktuálním čísle recenze končí skoro dřív než začnou a pak už jen retro, salon, srdcová záležitost, žurnál a podobný věci. Články o věcech, co se málokdy dostanou za hranici devadesátých let. Chápu, že je to časopis celkově o světě filmu, ale mám pocit, že se z něj stal manifest sebelítostivých ubrečených staříků pro lidi nad 40-50 let, kteří chtějí společně vzpomínat jaký to bejvalo. Opravdu tak nějak přestává poskytovat zajímavé a užitečné informace z moderního současného světa filmu a přitom témat a kinematografií některých zemí, na který všichni bezdůvodně kašlou, je tolik. Co tak vidím v okolí, tak pro mou generaci do 30 začíná být Cinema naprosto neatraktivní, což je docela smutné vzhledem k faktu, že je to v podstatě poslední filmový plátek na našem trhu. Chci jednou měsíčně držet v ruce souhrn aktuálních informací se špetkou případného vypíchnutí střípků minulosti. Protože pokud se jakožto filmový nadšenec budu chtít vracet do minulosti a dopl'novat si povědomí o kvalitních kouscích historie, tak si vyhledám hromady jiných zdrojů, za které nebudu dávat bezmála 100Kč měsíčně, když doufám, že získám současný rozhled.