Tom10000

   Krátce: Za uplynulé dva díly jsme se toho o hlavních dvou hrdinech dozvěděli pramálo, naopak máme značné povědomí o vedlejších postavách. Imogen se dokázala svým osobitým způsobem (přes peníze) skamarádit s novým sousedem, jenž není lidského původ a kancléřův syn je opět na svobodě, ale jak on, tak i sám jeho otec zůstávají pod trzní jejich matky/manželky.

   Vignett pomalu zapadá do nové rodiny Černých havranů, a poté, co před ní Philo vyřkl jasné ne (z hlediska jejich vztahu), uzavřela se starému životu nadobro. Nyní prodává losy, když už se jí podařilo zabít špiona donášejícího policistům (samozřejmě nepravého, jinak by mohl mít Rycroft potíže) a nezdá se, že by si příliš stěžovala.

   Philo mezitím vyšetřuje další vraždu, kdy zesnul ředitel sirotčince, kde dříve bydlel. Vše mu pomalu zapadá do jeho mysli, avšak to hlavní zůstává tajemstvím: Proč vrah zabijí zdánlivě nahodile? Co má společného dávná zpěvačka a onen ředitel? Brzy mu vše dojde.

   Ředitel se staral o něj. Jeho přítel z Row na něj očividně měl stejný vliv. A proč? Protože to on mu coby malému novorozenci jako doktor ustřihnul křídla. Teď zbývá jen zpěvačka v padesátce (padesát let, circa). Jako malý slýchával smutnou píseň o ztraceném synovi z oken svého "domu". A nejednalo se o obyčejnou píseň. Žena s ním měla mateřské pouto. Byla jeho matkou.

   Tento nečekaný zvrat mi připadá svým způsobem velmi smutný. A nejen kvůli mé slabosti pro vílí píseň, jež mi připadá velmi krásná. Ale i kvůli nespravedlnosti Philova světa a jeho nynější vědomí, kým vůbec dříve cizí žena bývala. Nikdy se s ní za života nesetkal. Se svojí matkou. Chudák Philo. Ona jediná, nad ním poletující, nad svým ztraceným synem (bez křídel) viz. foto (vlastní tvorba)...