Dernier journal (17)
Yasujirô Ozu
V neděli jsem se rozhlodla uklidit si na disku D a podívat se na filmy, které mi tam trčí ve složce "Ke zkouknutí". Film Pozdní jaro z roku 1949, který se tam ocitl bůhví jak nevypadal zrovna lákavě. No, tak to vezmu od toho nejhoršího, ať se mám pak na co těšit. Jejda, error. Nejdřív jsem u pomalých a dlouhých záběrů na poválečné Japonsko začala hrát v malém okně na PC kartičky. Pak jsem se však zadívala a už oko (a za chvíli i druhé) od monitoru neodtrhla. Zavzpomínala jsem na nedělní odpoledne, kdy pravidelně kolem 17. hodiny začínal film pro pamětníky a já přes veškeré nástrahy vždy usedala u televizní obrazovky.
Z filmu jsem byla naprosto unešena a začala hledat další. Bohužel se mi podařilo najít jen jeden, ale já to nevzdám!
