Ketri

Bunraku 文楽 je forma japonského tradičního loutkového divadla. Tak to jen tak na úvod. Vizualizace tedy opravdu připomíná scénu loutkového divadla s naprosto skvělými kulisami ve stylu pražského kubismu. :-)

SPOILER!

Jak jsem po letech na ČSFD zjistila, vidím ve filmu skoro vždy jiné náznaky než ostatní (usuzuji tak z komentářů pod filmy). Je mi jasné, že ne vždy to tak básník myslel, jestli tím ve finále vůbec něco myslel. Ale třeba to tak někdy být může.  Jak již jsem psala v komentáři pod filmem, viděla jsem v ději, v pojetí postav a v kostýmech plno "nekorektních" politických narážek. Hlavní záporný hrdina, dřevorubec v rubášce (byť s matoucím kloboukem, ale na mě nezmatete) byl pro mě takovým ruským prezidentopředsedou, kterému sekunduje oddaný  předsedoprezident číslo dvě. Snaha o změnu a s ní spojená výzva na souboj hned v úvodu neskončí pro kavkazské povstalce zrovna nejlépe.

No a kdo jiný může ten diktátorský režim zlikvidovat, než americký kovboj a japonský samuraj (asi byl přijatelnější než čínský  mnich ze Šaolinu, ale tady si nejsem úplně jistá, zda to souvisí s asijskými pohledávkami vůči USA a s dodržováním lidských práv)? A tak s pomocí záhadného muže z baru (tady mám velmi nejasno), který je spojkou k partyzánské skupině, připravují odboj proti diktátorovi. Oba kladní hrdinové partyzánskou skupinu samozřejmě plně podporují. Nakonec díky tajným informacím čestného předsedy odbojářů vniknou do samotného středu diktátorova zázemí. Čestný předseda, stařičký generál v uniformě po de Gaulovi a s licousy, za které by je Franc Josef stydět nemusel, je takovým symbolem skomírající Evropy, která už kromě letitých zkušeností nic nabídnout nemůže.

Tak, to byl jeden z možných výkladů filmu. Napadá mě k tomu ještě plno dalších detailů, ale ty již nejsou pro výklad tak důležité. Nicméně, tou nejpravděpodobnější variantou je, že se jedná o drsnou pohádku s klasickou zápletkou, kterak padouch k záhubě přišel. A nebo? :-))