AlistairMir

Během necelých padesáti let zemřeli v domě čtyři lidé násilnou smrtí. Klid tam není dodnes.

Dům číslo 11 v Otíně na Jihlavsku je zřejmě raritou v celé zemi. Přestože je to nejmenší rodinný dům v obci, přitahuje ty nejtragičtější události, které se v Otíně, kdy staly. Místní mluví o prokletí, které na dům snesli starousedlíci na konci druhé světové války, kvůli vraždě zemědělce, protože odmítl jít s dalšími Němci do takzvaného odsunu.

V roce 1991 místní mladík v tomtéž domě zavraždil staršího muže, který se do domku po zavražděném zemědělci nastěhoval. O dva roky později se v domě číslo 11 vraždilo znovu. Kvůli neshodám zastřelil muž manželku a pak sebe. Mrtvá těla našel jejich tehdy šestnáctiletý syn. Zavražděná žena byla navíc dcerou před dvěma lety ubitého muže.

Od poslední události sice uběhlo už dvacet dva let, ale ve vsi je stále cítit napětí z hrůz, které lidi potkaly. Tajemné prokletí se nad domem stále vznáší. Napjaté sousedské vztahy mohou kletbu podle místních oživit.

Revoluční gardy si v květnu 1945 přišly do otínského domu číslo 11 pro Jakuba Jeřábka, aby ho poslaly do odsunu s ostatními Němci.Jenže zemědělec, u něhož sloužili Češi jako pacholci a děvečky, si postavil hlavu a odmítl svůj dům opustit. Členové  gard byli stejně neoblomní – a když jim došla trpělivost, muže zastřelili.

Tělo zavražděného pak gardisté vhodili do jámy a zahrnuli hlínou. Místo bylo dlouho neoznačené. „Příbuzní asi po deseti letech ostatky vykopali a v papírové krabici a na kole je převezli na hřbitov, kde byly uloženy do hrobu.

Od Jeřábkovy smrti se mezi místními říkalo, že je dům číslo 11 prokletý a toho, kdo v něm bude bydlet, nečeká nic dobrého. Prvním, kdo se stal obětí kletby, byl Stanislav Z., který se do domku nastěhoval po zavražděném zemědělci.

Osmnáctiletý Martin H., jenž bydlel jen o dva domy dál, přišel 29. listopadu 1991 krást, ale starší muž ho zřejmě vyrušil. Mladík zpanikařil a muže ubil násadou od krumpáče. Z místa činu si pak odnesl padesát korun a tranzistorové rádio. Policie ho však dopadla a soud ho za loupežnou vraždu poslal na dvanáct let za mříže.

Po čase se do domu nastěhovala dcera zavražděného Jitka s manželem Františkem a čtyřmi dětmi. Jenže jejich soužití nebylo idylické. Často se hádali a jejich vztah vyvrcholil 30. listopadu 1993 tragédii. František svou čtyřicetiletou ženu zastřelil několika ranami z pistole ráže 7,65 mm a pak obrátil zbraň proti sobě.

Dům číslo 11 si tak vybral už čtyři oběti, které zemřely násilnou smrtí...