Alchemilla

Domácí porody hýbou Českem. V drtivé většině jsou považovány za výmysl hysterických alternativek, které pro své pohodlí dokáží ohrozit život svého dítěte a život svůj. Fascinuje mne, jaké vášně rozhodnutí rodit doma vzbuzuje. V zemi, kde je možné legálně zabít dítě ve 24 tt, které se od dítěte ve 40 tt, s lehkou nadsázkou, liší hlavně velikostí, váhou a vyvinutím plic. Matka, která se rozhodne ukončit těhotenství, protože její dítě by mohlo mít třeba Downa (nehodnotím její čin, velmi dobře chápu, že ne každý z nás má na to starat se o postižené dítě. Zamýšlím se nad postojem společnosti), je brána za zodpovědnou a většina společnosti její rozhodnutí schvaluje a nepozastavuje se nad ním. Matka, která se rozhodne rodit doma, je nezodpovědná a většinou společnosti bývá šmahem odsouzena. Míchám dvě různé věci dohromady? Nemyslím si. Ale nechci vířit vášně. V obou případech se jedná o rozhodnutí, s jehož následky bude muset žena žít.

 

Jsem velmi vděčná za dokument Orgasmický porod. Není objektivní, ale jako jediný ukazuje porod jako přirozenou, obohacující a dá se říci skoro až mystickou záležitost. Rozdíl mezi realitou českých porodnic je markantní. Přitom i v porodnicích lze rodit důstojně, ale musí se vytvořit podmínky tak, jak to udělal Michel Odent v Pithiviers. A stačí málo.

 

- uvědomit si, že fyziologický porod není nemoc a nelze se na něj dívat jako na patologickou záležitost.

- dát ženě čas a snížit množství používaných léků

- podporovat intimní prostředí a nefarmakologické tlumení bolesti

- uvědomit si, že některé zákroky jsou nadužívané (nástřih hráze, protržení vaku blan...)

- odstranit škodlivé praktiky (skákání na břicho neboli Kristellerova exprese, která je od roku 1956 postupem non lege artis, přesto se v českých porodnicích hojně využívá. V odborné literatuře se nachází pod názvem exprese plodu přidržením děložního fundu, autorem je MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc a Doc. MUDr. Vít Unzeitig CSc. a oba tvrdí, že se jedná o naprosto jiný zákrok)

- dát ženě možnost zvolit si polohu nejen v první době porodní, ale i ve druhé době porodní. V lékařských skriptech prof. doc. MUDr. Zdeňka Hájka se lze dočíst: "Poloha vleže je samozřejmě pro matku nepohodlná, ale nám se při ní dobře pracuje." Tady je, řekla bych, něco špatně.

- podpora rané vazby mezi matkou a dítětem tzv. bonding - 2 hodinový nepřetržitý kontakt kůže na kůži, vyšetření novorozence v náručí matky, nemytí rukou dítěte, protože plodová voda na rukách má stejnou vůni jako bradavka matky, "vyškrábání se" dítěte k prsu matky.

- dát čas k porodu placenty

- nutností je příjemný, empatický personál

 

Jsou tyto požadavky moc nebo málo? To už nechám na vás.