Džejkop

Dnešek je den, který vstoupil do dějin. Účastnil jsem se prvního filmového maratonu v mém životě. Nevěřil jsem, že je možné, čučet do bedny tolik hodin v kuse. Opak je pravdou. Jsem unavenej, spal bych, ale vlastně to stálo za to. I když ten bordel, kterej tady zůstal po několika baleních popcornů, chipsech, pizze a podobných pochutin, který neodmyslitelně patří k tomuto způsobu života, uklízet vůbec nechci. Je naprosto neuvěřitelný, jak je možný, že se za těch x hodin použilo tolik skleniček, sakra to nemohlo těch pár lidí celej večer chlastat z jedný sklenky!! Ne, nemohlo. Nu což, musím se aspoň uchlácholit tím, že nikdo nic nepoblil, to je úspěch.