vyfuk

Pro tunu lidí zklamání, ztráta a zrada od Metallici, pro své zaryté fanoušky. Pro mě (a asi nejsem sám) nadčasové, pokrokové dílo a první naprosto bez konkurenčně dokonalé album. Je mi jasné, že s typickým trash metalem to nemá skoro nic společného, ale já v tom vidím podložku pro Linkin Park, jakýkoliv vývoj metalu vstříc novému století a také podklad pro onu jemnou tečku post-grunge. Jako skvělý bonus už je jenom poslech skvělých písní, které ve mě zanechávají skvělý pocit. Prostě tohle je to ono.

Celkové hodnocení: 90%

Údajně nejsyrovější a nejlepší kousek od této (dnes už ne)trashové kapely. Nalezneme se opět úžasné riffy, písně i pasáže, které prostě za to stojí. Celému tomu vládne intro písně One. Pro mě navíc ještě docela kultovní Eye of the Beholder. Bohužel tímto končím. I když doceňuji spoustu zajímavých částí, stejně nedokážu cítit to satisfakci a naplnění z poslechu pro mě zájmové hudby. Ale je mi to bližší než Master of Puppets.

Celkové hodnocení: 75%

Pro mě osobně asi jedna ze slabších kousků Metallici. Samotná píseň Master of Puppets mi toho tolik neříká jako novější i starší písně. I tak nemůžu hodnotit nějak extrémně špatně. Orion tomu celému bez zpěvu dává zcela jiný tón a ostatní skladby dělají skvělý doprovod.

Celkové hodnocení: 70%

Více trash metalová záležitost a celkově asi modla pro metalisty obecně. Pro mě je to další album kapely, která bez pochyby hraje dobrou muziku, ale jde to lehce mimo můj styl a asi to nedokážu tolik ocenit, jak by se mělo. Album plné rychlých riffů a stejně rychlého zpěvu mi prostě nesedí a celkově mi tento styl nic neříká. V každém případě musím ocenit to, co se ocenit dá. Třeba se k Anthraxu ještě někdy vrátím.

Celkové hodnocení: 60%

Samo o sobě jde o politováníhodný kousek. Pinkin Lark, kteří si udělali jméno na svém "rap metalu" a tvrdým kytarovým zvukům se vlastně dostávají do měkkého světa popu. Což by nemuselo být špatné, kapely se hold vyvíjejí, jenže i tak. Kupříkladu o Metallice se říká, že dokázala své fanoušky zklamat již hodně krát, ale i tak se dokázala stále pohybovat ve stejném zvuku a stylu. Tady jde o obrat 180 stupňů tak moc, až se vám protočí panenky. Původně jsem měl chuť celé album tvrdě "hodit do kanálu", ale nakonec musím ocenit líbivý zvuk některých písní. Některé mi i jeli v hlavně. Abych to uzavřel. Toto album Linkin Park by bylo super, kdyby nebylo od Linkin Park.

16.1.2018: Ono to nakonec nemuselo být od někoho jinýho. Nebo spíše to ani nepotřebovalo tolik času to pochopit. Už v celku krátce poté, co jsem si na album zvykl asi měsíc poté co vyšlo začal jsem v něm vidět neuvěřitelně moc dokonalostí. A to i dřív než Chester zemřel. Proto si nad tím asi i mastím ego. Není to pro každého. Pro mě se z toho stal kult a dokonalost velmi brzy. Dneska si nedokážu život bez tohoto alba představit. Chesterovo memento.

Celkové hodnocení: 80%

Je docela zajímavé už z principu to, že tvorba kapely Wohnout mě naprosto minula. V české scény se díky festivalům už nějakou dobu pohybuji a snad na všech vystupovala tato kapela, ale nikdy jsem nedokázal docenit jejich umění a texty. A je proto v celku zvláštní, že stále jejich texty nepovažuji za nějak průlomové, ale i přesto jsem z poslechu tohoto alba byl naprosto mimo. V tom nejlepším slova smyslu. Jednoduché, líbezné a milé texty, které jsou chytlavé už sami o sobě toho vypoví nejedno. Wohnout se tímto u mě předvedl na plné čáře nejlíp jak jen mohl a nyní si jenom dávat za vinu, že jsem takovéto umění více než několik let úspěšně ignoroval a okrádal se o skvělou muziku. Alespoň, co se tohoto konkrétního alba týče.

Celkové hodnocení: 90%

V dnešní době je člověk lehce zaskočen čímkoliv, co nového by mohlo přijít. V tomto průmyslu, zvláště u oblíbených kapel to platí dvojnásob. Bush si ale dokáže už hodně dlouhou dobu udržovat standarty a když se poohlédnu za celou jejich tvorbou, tak zjistím, že to je jedna z mála mých oblíbených kapel, která mě nějak výrazně nezklamala nebo tak, a jejich tvorba si stále udržovala svůj drift a styl. Poslední album je lehce kostrbaté. Pro mne hlavně šlo o to, že jelikož Bush není zrovna známá kapela tak zpráva o tom, že mají tak trochu nové album byla jako blesk z čistého nebe. V každém případě ta kostrbatost je nějakým způsobem speciální. Jedná se o soubor několika písní, které znějí pokrokově (možná až moc), ale zároveň znějí jako starý dobrý Bush. Dejme tomu, že se čekání vyplatilo. Není to ani dokonalé dílo, ale ani zklamání.

Celkové hodnocení: 80%

Tady už se posouvá o pořádný kus dál. Hned druhé album zařídilo kapele slávu. A i kdyby několik písní na této nahrávce stálo za nic, musíme brát v potaz, že zde jsou písně jako Ride the Lightning, Fight Fire with Fire, Fade to Black a v neposlední řadě For Whom the Bells Tolls. To jsou čtyři skvělé písně na čtyři špatné, ale problém je v tom, že ty poslední čtyři také nejsou špatné. Takže tohle je prostě druhé album a hned o mnoho větší počin, kde se rodili skoro až legendární písně. 

Celkové hodnocení: 85%

První nahrávka tehdy neznámé a dnes světoznámé a dokonalé kapely. Mnoho lidí má právě v rámci prvenství toto album rádo. Pro mě jde už z principu o něco úplně jiného, jelikož slyším nekonkrétní zpěvecký vokál, který je hold pro první alba typický. No prostě... celé to zní lehce amatérsky, což je v pořádku, ale musím to tak započítat. Stále jde o první album Metallici.

Celkové hodnocení: 75%

Ze všech alb asi trochu lepší kus. A to jenom protože se na něm nachází asi jediná píseň, která se mi od této kapely opravdu líbí. Je to skoro až k cvoknutí. Že z těch všech asi pěti alb jsou jenom asi dvě písně, které se mi opravdu líbí. To je docela dost smutný. Ale tak asi se s tím nedá nic dělat. Seether pro mne asi bude navždy "kapela jedné písně". Asi hlavně protože opravdu mají podle mě jen jednu jedinou hodně dobrou píseň.

Celkové hodnocení: 75%

Jestli si dobře pamatuju, tak bych zrovna neřekl, že jde o nějaký suprový kus, ale jako obvykle se to dalo poslouchat. Tohle je hrozně těžký k posuzování, jelikož mi to prostě nic neříká, je to pro mne "nezáživné dílo".

Celkové hodnocení: 70%

Začíná mi být skoro až nepříjemné, že mi tato kapela skoro nic neříká. Charakter písní je něco jako, kdyby se mi to snažilo něco říct, ale já to v tom prostě neslyším. Je to silně omezený hudební přísun pro mě samotného. V Seether jsem vkládal hodně velké naděje. Smutný je, že sem dávám jedinou píseň z těch nevím kolika, co mi utkvěla v paměti a ani ta není moc dobrá.

Celkové hodnocení: 70%

Seether je pro mne hodně spíše tvrdší záležitost, a na tom vlivu té hudby to je prostě znát. Je to něco, co rozhodně stojí za poslech, ale nedokážu si sám sebe představit, si podobné album koupit a nebo ho alespoň více než jednou poslouchat. I tak jsou zde třeba dobré písně, ale nezapadá mi to do sebe. není to prostě úplně moje kafe.

Celkové hodnocení: 70%

Neustálá kombinace toho, co miluju. Bál jsem se, že "multiply" bude spíše ten "techno Ed", ale nakonec se pro každého našlo něco a fungovalo to dokonale. Tohle album je prostě definice spokojenosti. Logicky jsou zde slabší kousky, ale to nic nemění na tom, že natož, že se jedná o druhý kus, tak je to dokonalé. Je v tom vidět neuvěřitelný kus práce a propracovanost. Prostě dokonalé.

Celkové hodnocení: 95%

Asi jsem moc nepochopil princip. Tohle je to stejné jako první album, ale s pár songy navíc? Aha, tak to jo. A není to tak trochu o ničem? Dobře no.

Celkové hodnocení: 60%

Největší problém asi celého tohoto případu je to, že už ani nevím, kdy jsem toto album slyšel, ale pár měsíců to bude. Tak nějak už ani nevím přesně, co se mi na tom líbilo nebo nelíbilo, ale důvod, proč tohle i přesto píšu, je ten, že kdyby to právě bylo něco úžasného, tak bych si to asi určitě zapamatoval. A to je důvodem, proč asi hodnotím tak jak hodnotím. Rozhodně neříkám, že jde o něco špatného. Ale prostě o nic, co by mne nějak oslovilo.

Celkové hodnocení: 70%

Z nějakýho důvodu asi stárnu. Nebo nevím jak to nazvat, jestli život mi proklouzává mezi prsty, ale nepřijde mi to tak dávno, co jsem musel koukat na filmy nominované na Oscary z minulého roku. Letos to mimochodem byla opravdu smažba, protože jsem byl debil a místo koukání na nominanty o jarních prázdninách, jsem asi... no radši nevím co, ještě bych urazil mladší čtenáře. Což udělám i tak, protože mi asi sem tam proklouzne nějaké to slůvku zmrdovosti. No abych to nezakecával, je důležité zmínit, že jsem ještě v den Oscarů musel dokoukat asi šest filmů a ono se mi to kupodivu povedlo. Musel jsem na ty filmy koukat i když jsem se sprchoval a jeden jsem dokonce dokoukal ještě ráno, když už byly výsledky známy celému světu, ale já jsem stejně měl všechno tak jak bych chtěl. Nemohu ceremonii nicméně hodnotit v rámci obsahu jako takového, protože jsem si letos jeho sledování odpustil. Asi bych měl asi přikročit k mému klasickému podrobnému komentáři co?

Věc, která mě asi nejvíc mohla domrdat bylo, že v kategorii zahraniční film se umístil právě ten jediný, který jsem neviděl. Mohlo by mít jasné, že to vyhraje Klient, protože už podle místa vzniku a podobně jde určitě o akademický zážitek vhodný nejméně předčasné ejakulace, ale ať už je Klient jakýkoliv, tak je nutno podotknout, že Land of Mine a Muž jménem Ove jsou skvělé filmy. Ba dokonalé. Teďka jsem se musel rozesmát, protože jsem zjistil, že byl nominován i Toni Erdmann, který byl žhavým favoritem, ale Klient mu to vyfoukl. Směju se, protože Toni je podle mě docela kravina. A tu Tramtárii jsem neviděl.

To, že se nejlepším animákem stane Zootropolis jsem ani nepochyboval. V rámci příběhu a toho všeho okolo jde opravdu skvělý film. Asi jeden z mála animáku tohoto roku, ne-li i pár let, který si brzy s láskou pustím znovu.

Hnedky dvě želízka v ohni ohledně písně, měl na svém kontě film, jeho jménu budu ještě hodně skloňovat a to je La La Land. Pokud by neproměnil ani jednu z nich nejenom že bych se divil, ale byl by to silně nevyužitý potenciál.

Od písně se ladně přesuneme k hudbě. Tam taky nikdo z nás nebude překvapen. Ach ano. Lá Lá opět zabodoval. S tím. S tím, že budu otravně repetetivní, ale prostě řeknu, že i když si La La Land sošku zaslouží, přál bych ji Thomasu Newmanovi. Sakra, kam se mrdá Leo. On je smolař.

Střih mi asi moc nepřísluší hodnotit, ale alespoň něco si ten Melův film odnesl.

Co se týče kamery, tak tam bych se už hádal. Neříkám, že na už milionkrát prohnutém... ehm... skloňovaném Lu Lu Lundu se Oscar nezúročí, ale práce pana Younga na Příchozím a co více pana Prieta na Mlčení. Zde asi měla socha skončit. Mlčení nemělo jedinou nominaci a zrovna v této kategorii pro nic za nic.

Ať už se adaptoval scénář a nebo příslušníci nějakých rodin, tak Moonlight v této kategorii moc neměl konkurenci. A lehce pochybuji, že by Akademici náležitě ocenil práci na již také zmíněném Příchozím. Bohužel.

Původní čtivo už je jiný materiál. Zde jsem stoprocentně spokojen. Místo u moře je dokonalý film. Je to učebnicové drama, které když je natočeno hodně dobře, tak prostě jenom jásám. Mimochodem byl to právě onen film, který jsem viděl jako poslední v ono ráno, kdy výsledky už byly známy. Proto jsem si ho nechal až na konec. A zaslouženě.

Oscaři minulý rok se zřejmě s černošským moderátorem nesli silně v duchu KKK a rasismu, a proto se radši kormidlo muselo nyní stočit jinam a Akademici hledali pro nějakého toho černějšího herce nebo herečku sošku kde jenom mohli. Proto asi vedlejší herečku dostala Viola Davis. Její výkon z filmu Fences moc hodnotit nemohu, protože Fences není film, který bych měl koule prostě dokoukat.

Vedlejší herec je taky lahůdka. Hlavně protože zde taky opět máme herce, který nepatří k těm nejbílejším a prý dokonce ani k nejkatoličtějším hercům. Pokud teda vím... slyšel jsem něco, že Marshmellow Ali je osobnost, která konvertovala k islámu nebo něco podobného. Takže se zabili vlastně dvě mouchy jednou ranou, ne? A za co dostal Oscara? Za konstatování, že být gay je v pohodě. Jo, to je úctihodné, ale rozhodně ne na Oscara. Ani nevím kde vlastně vzal tu nominaci. Lucas Hedges z Místa u moře? Že by? Dokonalý Jeff Bridges z Hell or High Water? Že by? Chápu, že by to mělo být politicky korektní. Ale musí to jít z extrému do extrému? Od černým k bílým? Nejsem rasista jen mě sere, že to není ovlivněno výkonem, ale barvou pleti.

Emma Stone si Oscara vysloužila zcela jednoznačně. Navíc (nic ve zlém) neměla však ani nějak silnou konkurenci). Ale i tak... když ne Birdman, tak zde se rozsvítilo slunce a je to tak dobře. Počkalo se a rovnou v hlavní roli.

Hlavní mužský výkon už byl pro mě lehkým oříškem. Po zhlédnutí Místa u moře jsem nepochyboval, že by si sošku měl odnést muž z rodu Afflecků, ale měl jsem taky na jazyku jméno čaroděje Vigga, jelikož není na Oscara nominován každý den. A navíc... Captain Fantastic je úžasný film. O tom nepochybuji. Jsem rád, že to dopadlo tak jako to dopadlo. Ale bych bych rád i za ten druhý případ. Úplně stejně.

O plešouna pro režii se prali důstojní a silní lidé. Každý tam byl z nějakého důležitého důvodu a pro úžasnou práci, kterou udělali. Damien nakonec si ho odnesl a stal se tak nejmladším režisérem kdo si ji kdy odnesl. A zaslouženě. Stejně po právu by si odnesl Gibson, Lonergan, Jenkins nebo i Villeneuve.

No a bohužel u nejlepšího filmu se budu muset zastavit. Rok 2016 nebo spíše ten ceremoniál a tento ročník celkově se ponese asi navždy v černé barvě v tom ohledu, že se stalo snad největší fópá jaké se kdy mohlo stát. Zaměnit jeden film za druhý. No to je vážně úžasnost. Zvláště v tom ohledu, že vítězství měl La La Land v celku jasné. A když už tak další možný film, který měl tuto cenu vyhrát je mnou oslavované Místo u moře. A on to vyhrál Měsíční svit. No kurva. Jakože nic proti tomu jo... je mi jasný, že Akademici z toho byli paf a taky, že opět zde musíme mrdnout nějaký ten film s černochy, ale stejně. Jak už jsem napsal... jsou minimálně dva filmy, který byly podle mě mnohem lepší. Ale no proti gustu...

Ed Sheeran je v dnešní době především mainstream. A to je upřímně dle mého ne zrovna úžasná věc. Z toho úhlu pohledu, že je zde totálně přeEdováno. Ani nevím kolikrát jsem v rádiu slyšel tunu jeho písní a hej, já proti tomu nic moc nemám, ale spousta lidí ho za to začala nenávidět. Upřímně, mám radši akustickýho Eda než "techno" nebo "pop" Eda. Proto jsem byl asi mnohem víc radši za toto úžasný album. Nevím čím to je, ale Ed na mne okamžitě zapůsobil a jeho muzika mě jednoduše oslovila. Je to naprosto ohromující a v rámci zážitku za mě skvělý počin.

Celkové hodnocení: 90%

Spojení Metallicy, Sepultury, Faith No More, vlastních počinů a dalších kousků, které jsou mi lehce cizí. Stejně jako skoro všechno kromě Metallicy, takže pro mne úplně jiný zážitek. No a jelikož jde o hraní opět na instrumentální kousky jako čelo nebo kontrabas (upřímně moc je po oku nerozeznám). Ale to nevadí. Prostě jde o další plnohodnotný kousek. Pro mne lehce slabší, jelikož od Apocalipticy čekám spíš vlastní písně nebo tu Metallicu. Ale to není nic za co bych je plísnil.

Celkové hodnocení: 80%

Apocaliptica je jedna z nejneuvěřitelnějších kapel vůbec. A to jsem zjistil hned po poslechu jejich jedný jediný písničky. Hraní Metallici je jedna věc, ale hraní je na kontrabas je další věc. Hraní na nástroj stvořen kvůli vážnosti a spojení s jednou z nejúžasnějších melodií. To jde samo. Ta hudba ve vás vyvolá všechno možné. Strach, euforii, respekt. Všechno možné. Stvoření něčeho jako tohoto je prostě genialita.

Celkové hodnocení: 85%