Veskoslav

Probudil jsem se. Ruce mi smrděly po benzínu, kalhoty jsem měl celé špinavé a odrbané. Celé tělo mě pálilo. V puse jsem cítil pachuť. Otřel jsem se a zjistil, že mám stříbrné zuby a část tváře. Dokázal jsem to? Dostal jsem se tam? Skutečně jsem poctil bohy svou návštěvou? Při pohledu na amputovanou nohu, co si hověla vedle mě na křesle, jsem o tom vážně zapochyboval. Byl jsem tam blízko. Immortan Joe mě osobně vysadil na projíždějící autobus plného nových plemenic pro jeho rod. Pak už si jenom pamatuji bolest a tmu. V marné snaze jsem očekával nádhernou Valhallu, plno jídla a žen. Místo toho ležím na krví a olejem promáčené posteli, v pravé noze mám zaražený hřeb velikosti hokejky a levá noha se na mě směje ze židle. Pochybuji, že mě Joe nechá žít. Nejspíš půjdu do plání Zatracení nebo hůř do Arén Smrti. Ani jako konzerva se nehodím.