Dernier journal (17)
Proti české kultuře
Toto je pidiúryvek z textu "12 odstavců o próze" od tří českých spisovatelů (J. Šrámková, J. Němec, I. Myšková):
____________________________________________________________________________________________
"Jsme připraveni přijmout kritiku, která se zakládá na pochopení, nikoli tu, jež umožňuje opak. A žádáme kalibrovat
měřítka: Proč se recenze na překladovou prózu píší PRO ČTENÁŘE, ale na tu českou PROTI AUTORŮM?"
____________________________________________________________________________________________
Píše se tu sice o české literatuře, ale v podstatě totéž by se podle mě dalo napsat i o českém filmu.
Autoři formulovali své rozladění nad způsobem, jakým o české próze (filmu) referují většinová média. K sepsání textu je vyprovokovala také stupňující se agrese polemik na stránkách literárních (filmových) časopisů.
Z poslední doby mě napadají třeba filmy Rozkoš nebo Jako nikdy. Zasloužily by si ódy a místo toho sklízejí od publika nezájem či posměch. Od kritiky se tyto skvělé snímky dočkaly přinejlepším malého poplácání. Docela by mě zajímalo, kdy těm brblajícím divákům / kritikům dojde, že v té své touze po českém filmu "světové úrovně" jsou vlastně jen maloměšťácky zaprdění.