Dernier journal (22)
48th KVIFF 2013, den #5
Po každodenním vstávání v 7 jsem uvítal, když jsem se mohl pořádně prospat a jít do města až po obědě.
Začal jsem opět požidovsku, tentokrát to ale nabralo trochu odlišný směr, než jsem očekával. Místo melancholické a hořké grotesky o strastech izraelských mladých jsem se dočkal psycho vykolejení a neuchopitelné divnosti. (viz komentář)
Po delší pauze na oběd jsem pokračoval v izraelské kinematografii dějepisně laděným dílkem, které mě konečně trochu přiblížilo k tomu proč a jak se ve zmíněné oblasti bojuje. (viz komentář)
Disharmonicky zahájený den jsem uzavřel překvapivě příjemně večerní premiérou tentokráte španělského snímku. Po veškerém tom násilí působil jako balzám na duši - navíc byl tak obratně sestříhán a protkán různými příjemnými vtípky, že mě opět dostal do pohody. (viz komentář)